.. i v temných dobách On byl majákem, který nám neomylně ukazoval cestu..
Pak, po nějakém čase, který bylo možno věnovat pivu (v Huse stojí zlaťák), nastoupili Květy. Posílení o jednoho člena, s plnou hrstí nových písní a jako vždy vsedě hráli pěkně, a dlouho.
Bubeníkova obskurní strojovna navozovala atmosféru vánoc a bořila kompozici fotografům. Mimochodem, jestli mě paměť neklame, ta promáčklá plechová nádoba (alias šroťák) měla původně tvar kvádru..
K.V.Ě.T.Y = Kruté, leč Velmi Ědlé Týrání Ynstrumentů
Došlo i na oblíbené Evženovo promlouvání k publiku - tentokrát telefonická soutěž o nové červené cédé
poslední trubadúři
Černým koněm večera byla trojice mladých lidí, kteří na pódiu podnikali něco co se dá těžko popsat či definovat. Hudba tvořená (nejen) počítačem, promítání směrem do publika (".. hráči se chtějí také bavit.."). Abych řekl pravdu, mám podezření, že se Tomáš Vtípil buď zbláznil, anebo vynalezl sofistikovaný způsob, jak si dělat z lidí prdel. Každopádně nejmíň zvučič Milan, básník JEF i samotní muzikanti byli nadšení. A to je fajn. Přejme jim to..
závěrečné bakchanálie