Patnáctého března 2005 nepadal déšť se sněhem, jako tomu bylo téhož data před mnoha lety, a akce, která se toho večera uskutečnila, byla také prosta negativních vibrací. Přijela vzácná návštěva (nejen) z Prahy, kapela Monty Pičusův Létající Pes, která je v Brně poměrně neznámým zjevem, a poněkud slavnější Hadry z Těla (nejen) z Janova u Svitav, kteří křtili svoje nové album, jehož název jsem si nezapamatoval. Jelikož jsem trestuhodně zanedbal domácí přípravu, zaskočil mě velmi záhy kolaps baterek ve foťáku, takže fotek bude tentokrát nemnoho..

O MPLP se toho v moravských luzích a putykách ví poměrně málo, takže je čas na trochu osvěty. Takže ten dlouhý člověk s kytarou a hlasem jak reklama na cigarety je sám Pičus, a to není žádná pomluva ale holý fakt. Monty se bohužel nedostavil, jelikož už není žádné štěně, a trmácet se z brdských lesů až někam do Asie, tj. do Brna, už se mu prostě nechce. Ti další, vesměs poněkud menší a tudíž méně nápadní lidé okolo Pičuse mají velkou zálibu v nošení čapek z vojenských výprodejů, a taky jak vzteklí zakládají pořád nové a nové kapely se stále stejnými lidmi. Některé z těchto kapel už dosáhly solidního věhlasu (Neočekávaný Dýchánek, Ahmed má hlad, ..), jiné méně. MPLP je tedy projektem poněkud druhořadým, rozhodně to ale neplatí o kvalitě písní, které jsou prý všechny dílem Pičuse.

Antonín je duší rocker

A jaké že to vlastně všechno bylo? Inu, hlavní superstár byli Hadráři, takže Pičusové neměli moc času. Tomu taky přizpůsobili tempo, a u některých zvlášť teskných písní to možná bylo trošku na škodu. Když ale odcházeli, tak slíbili, že až se trochu opijou, tak začnou zase hrát ve vedlejší místnosti. Hadry z těla nastoupili bleskurychle i s marodným bubeníkem, a stejně bleskurychle se zaplnil i sál, takže bylo vidět, kdo je tu (aspoň zatím) pánem večera. Poněvadž na sále nebylo hnutí, mrknul jsem na videoklip od Mariana Pally (líbilo), a šel pařit s Pičusama. Na Hadry tudíž dojde až někdy jindy. Podstatné je, že pražáci dostáli svému slibu, a chvíli po desáté se Stará Pekárna přesunula někam do Hamburku o sto let zpátky. A jelikož jindy všudypřítomní policajti nepřišli vyřídit zvůli počestných občanů, hrálo se ještě v jednu ráno, a furt dál. Mezitím se přidal i Vítek Moštek (výborný harmonikář z Hadrů) a nakonec i celá hospoda, která z plných sil pěla a řvala písně známé (ovšem ne blbé) i neznámé. Zkrátka, jak říkají plzeňácí - atmosféra kdo tam nebyl nevěřil by tomu..

Jo a koho by zajímaly nějaké podrobnosti o kapelách tak jsou tu odkaziska: MPLP, Hadry z těla