Dolce Vita

Aux Anges, Cluj-Napoca, Fucking St. Valentine´s Day 007

To se takhle jednou jistý mladík, říkejme mu třeba Milan, rozhodl, že studovat matematiku v češtině je hovno radikální. A protože je povaha dobrodružná, nechal se odvézt přímo do nitra Transylvánie, do starobylého města Cluj-Napoca. Semestr ale utekl jako pivo ze sklenice, a Milanovi bylo navrátit se domů. Modří už vědí, že Milan není z těch, kteří se odněkud vytrácejí po anglicku, naopak už od podzimu plánoval nějakou kulišárnu spojenou se záminkou odvozu zpět do země simulantů (do Čech).
Po delších dohadech se v Brně zformovala tato posádka: Tomáš Vtípil s laptopem s jablečnou příchutí jablek a houslemi, Radim Babák s akordeonem, a taky Žabka s řidičem, co tvrdý chleba má. Tito mladí lidé nakoupili 28 lahváčů (přece nepojedeme do ciziny s prázdnou, a co jiného než pivo by Češi měli vyvážet) a jeli. Viděli cestou věci netušené, v Lučenci například paneláky ve tvaru Chrysler Building a hned vedle torzo pravoslavného kostela, z dědiny u Maďarských hranic zase jakoby před chvílí odešli Němci a na rozloučenou ji vypálili. Cestou bylo nutno lahváče vydatně doplňovat - těch českých nakonec dorazilo 11 (srovnej s počátem odstavce), čili pětidenní večírek byl pilně rozpoután. Hned po příjezdu, to jest v úterý večer, padla za vlast druhá polovina litrové lahve rumu, a mnoho piv k tomu; Milan, uvyklý během půlroku vínu, nasazené tempo jen těžko držel, o domorodcích ani nemluvě. Pro dokreslení situace lze uvést, že Hrabě Mech v Karpatech pije pivo po půllitrech jen lahvové, točené jsou čtyřdecovky.

Po únavném úterním večírku šli Brňáci na chvíli do divadelní kavárny, kde mají pivo za pouhých 1,60 (asi 13,50 korun) a řidič proto mírně posmutněl. Na dvě hodiny byl totiž naplánován sraz v hopodě, kde se mělo konat večerní podujatie. Bylo proto nutno dovézt akordeon a Martu (Marta bude představena posléze). Pozitivní je, že v Cluji mají katedru geografie, a udivující je způsob vedení energetických sítí.

Umělci, Žabka a pachatel šli do hospody pěšky..

Kdo že je Marta?

Dějiště dějinného večírku, hned vedle domu kde se rodily dějiny

Takto vypadá výhled od studentské koleje - na pozadí kopců pivovar, v popředí pak noha a (toho času nepříliš) opilý umělec

Následuje odpoledne, během kterého se nedělo téměř nic..

Zato večírek se vydařil. Tomáš Vtípil, ač oslaben nemocným zesilovačem, předvedl strhující šou, při které několik lidí odešlo (u sedmi jsme to přestali počítat), nicméně ti zbylí seděli a nestačili se divit. Cikánský baron s knírem přes půl hospody byl nadšen, a pán sedící ve futrech, místní to obdoba DJ Jindry Eliáše, zřetelně ztrácel autoritu i sebedůvěru.

Romantická nálada "Fucking Saint-Valentine´s Day" dolehla i na Tomáše, který vyznal Martě lásku, a poté co byl odmítnut s žádostí o svatbu, vyprosil si alespoň tanec. Nakonec však partnerku odvrhl, snad že byla taková prkenná, a šel zahrát ještě několik sladkých písní o lásce částicového urychlovače a krejčovské panny

Radim Babák toho večera propadal trémě, a jeho vystoupení bylo z pohledu navyklého posluchače poněkud nestandartní. Nicméně u domorodců nakonec slavil úspěch, a nejlépe si rozuměl s lidmi, kteří neumějí anglicky a přesto anglicky hovoří..

Nastala druhá "Coffee-pauza", údajně vynucená hlučným kávovarem, a po ní se k plynovým kachlovým kamnům postavili hrdě zády oba dva umělci, aby coby [che] odebrali návštěvníkům veškerý zbytek iluzí o šansonu.

Slečna ve dveřích má narozeniny, chlapci jí za trest hrají a Milan se věnuje bohulibé činnosti..

Inspirován Erikem O. Fričem, překládal Milan některé písně do Rumunštiny - nakolik Rumuni této Rumunštině rozuměli, se nikdo nedoví..

Ač byl varován, neodolal místní majitel kontrabasu možnosti zahrát si s podivnými Čechy. Výsledek byl sporný, ale slušelo mu to tam..

Jak to všechno dopadlo? Zdá se, že večírek splnil svůj účel po všech smětrech, Tomáš s Radimem se vycajchnovali (následná jam session se dvěma cikány trvala do hluboké noci), Milana si budou v Cluji ještě dlouho pamatovat, a na céchu pěti lidí se skvělo kulatých 60 piv..
Cesta do Brna trvala nakonec jen jeden den, přesněji 770 km za 14 hodin včetně přestávek, za cenu mírného týrání nejmenovaného kuřáka ve voze. Řidič si tak připsal nový osobní rekord a spolu s Radimem zmoženi pýchou usnuli v nonstopu..